MOUNT THOMAS: JAK JÍT TRAMPOVAT A NAKONEC STEJNĚ SPÁT PĚKNĚ DOMA V POSTELI

Jednoduše. Vyrazte o víkendu po deštivém týdnu. Místo potůčku Ohoka narazíte na po prsa hlubokou řeku Ohoka a prostě to otočíte, protože to je asi tak to jediné (kromě klení samozřejmě), co v tom okamžiku můžete udělat. Přesně to se mi dnes stalo.

Nevadí, místo toho, abychom si udělaly snadnou procházku kolem řeky, na jejímž konci na mě čekala hezká chatička, šly jsme s mámou prozkoumat horu Mount Thomas (1 023 m). Po třech měsících od Kanady jsem už skoro zapomněla, jak se používá můj batoh, a tak jsem se to chtěla znovu naučit. Mnohem míň nadšení jsem pak samozřejmě měla pro chození. Jakmile po treku začaly téct potůčky a před hřebenem byl výstup pořád prudší, předstírala jsem spánek tak dobře, že mě máma vynesla až nahoru! V tom okamžiku už zastavovala každou chvilku, aby popadla dech: vsadím se, že od Kanady už taky pár věcí zapomněla.

Užila jsem si hezké výhledy a dala si oběd, zatímco máma jenom ležela a vypadala jako mrtvá. Pořád jsme se ale ještě musely dostat dolů a tentokrát moje strategie tak dobře nezafungovala, protože ke konci mě máma sundala z mého pohodlného místečka tam nahoře a musela jsem šlapat po svých! Měla štěstí, že jsem měla svou hůlku a všude byla spousta bahna, do kterého jsem mohla skákat, takže to nakonec byla docela legrace.

Protože jsme měly spát v suché a teplé chatě, nejen že jsme neměly stan, ale vzaly jsme si jen jeden spacák. Zatímco jsme si v kempu u paty hory dávaly naši večeři, viděla jsem, jak máma hluboce dumá nad našimi možnostmi, ale pak nás našly kousavé černé mušky a celá věc byla rychle rozhodnuta. Naskočily jsme do auta a jely domů.

Takže tak jsem dnes šla trampovat a teď spím jako zabitá pěkně doma ve své posteli. Uvidíme se příště, chatičko Pinchgut.

Vaše Annie