CHRISTCHURCH: MOJE PRVNÍ PO-ŠKOLKOVÁ VYJÍŽĎKA NA KOLE
- coupkovasvatava
- Nov 22, 2018
- 2 min read
V úterý jsem si vyzvedla svoje nové, použité sedátko, včerejší večer jsme strávily jeho montováním ke kolu, dnes ráno jsem dostala zbrusu novou přilbu a po školce jsme s ovečkou – KONEČNĚ! - vyrazily na naši první vyjížďku na kole. Ze začátku to vypadalo, že máma úplně zapomněla, jak se na kole jezdí, ale pak si vzpomněla a začaly jsme si to užívat. Pořád jsem se teda pevně držela ovečky a ovečka se držela mě, ale přežily jsme a byla to legrace.
Může se zdát, že od té doby, co jsem přijela z Kanady, jsem hrozně zlenivěla, ale opak je pravdou.
Nejdřív jsem se nastěhovala k Gelle, pejskovi, kterého jsem hlídala, když jeho rodina odjela na prázdniny do Austrálie. Tam jsem taky v hezkém domečku v Templetonu oslavila svoje druhé narozeniny. Táta mě vzal podívat se na tučňáky do Antarktického centra a užili jsme si spoustu zábavy, a pak jsem si mohla sfouknout dvě svíčky na vynikajícím dortu, který máma upekla jenom pro mě.
Začala jsem taky znovu chodit do školky. Rozloučit se ráno s mámou nebylo ze začátku úplně nejlehčí, ale zvykla jsem si. Potkala jsem nové kamarády a zjistila, že je tam hromada hraček, se kterými si můžu hrát celý den. Moje školka má taky obrovskou zahradu, pískoviště, a dokonce dvě slepice, které můžeme prohánět, kdykoli se nám zachce.
Už jsem taky prozkoumala pár míst v Christchurchi a okolí. Vyšplhala jsem po hrozně prudké stezce Bridal se super výhledy na Lyttleton, kde jsem si potom dala se svými novými kamarády zaslouženou zmrzku. S tátou jsem šla jezdit na pláž v Sumneru na svoje „kaa-kaa“ a s mámou jsem se prošla podél útesů nad pláží se zvláštním názvem Taylorova chyba. V Quarry parku jsem běhala po vyřezávaném dřevěném mostě a na hřišti ve Viktoriině parku jsme žárlila na holčičku, které mámě pomáhala vylézt na žebřík – protože máma je MOJE, JENOM MOJE!
Pak jsme shromáždily všechny roličky od toaletního papíru, co jsme byly schopné najít, koupily jsme oči a vyrobily strašidelné dekorace. Máma jich chtěla udělat hodně, ale já myslím, že čím víc očí člověk na ruličku nacpe, tím líp, takže jsme skončily jenom s pěti. Stejně jako loni jsem taky vyřezávala dýni. A pak konečně přišel Halloween a já jsem se na školkový večírek převlekla za čarodějnici. Byla jsem hrozně strašidelná, ale někteří moji kámoši byli úplně hrůzostrašní!
Akaroa je malé městečko asi 80 kilometrů od místa, kde teď bydlím, a jednou jsem tam jela s tátou na víkend. U moře teď vůbec trávím hodně času, takže se máma rozhodla, že se musím naučit plavat. Každou neděli chodím do plavecké školy King a učím se dělat bubliny, kopat nohama a potápět se. Musím se přiznat, že potápění není mojí nejoblíbenější aktivitou, ale paní učitelka říká, že to přijde.
A to je můj nový život na Zélandu. Docela to ujde, ne?
Vaše Annie
