SEVERNÍ BRITSKÁ KOLUMBIE: JE KRAJINA MEDVĚDŮ
- coupkovasvatava
- Jul 14, 2018
- 4 min read
Po týdnech cestování napříč Aljaškou a Yukonem jsme musely překročit hranici se severní Britskou Kolumbií, abychom si připomněly, že medvědí sprej s sebou nenosíme všude, kam se hneme, nadarmo. Na našeho prvního medvěda po Denali jsme narazily asi 10 minut poté, co jsme se rozloučily s našimi starými kamarády, Mírou a Tomem. Máma si pořád stěžovala, že jsme v Yukonu neviděly dost zvířat, a už to bylo. Jakmile jsme vstoupily do Britské Kolumbie, přísun medvědů nebral konce. A kdyby jen medvědů…
Jízda od obrovského Bažinatého jezera, kde jsme se byly projet na kajaku, do Liardu byla naprosto úchvatná! Žádní lidi, žádné domy, žádná města, jen hustý les a klikatá silnice a všude podél ní lesní bizoni. Nikdy předtím jsem tyto tvory neviděla, ale tady byli úplně všude a byli obrovští. Na řece Liard jsou super horké prameny. Něco se tady pod zemí stalo a teď odtamtud vytéká horká voda a vytváří dva bezva horké bazénky: ten horní byl vařící, ale v tom spodním jsem strávila dobrou hodinu. Za kterou jsem se naučila nové slovo: zní to ode mě sice trochu jako „fafky“, ale všichni ví, že jsou to přece jasné plavky.
Jezero Muncho leží v nádherném údolí a je obklopené obrovskými horami, ale když jsme tam přijely a taky následující den hrozně foukalo a byly tak velké vlny, že jsme ani nemohly jít na kajak. Místo toho jsme zajely do provinčního parku Stone Mountain a šly jsme kajakovat na Vrcholové jezero, ale pak přišla bouřka a my jsme se úplně promočily a zmrzly na kost. Když se mámě konečně podařilo dopádlovat ke břehu, necítila jsem ruce a nohy a musela jsem se zabalit do spacáku, abych se zahřála. Což trvalo asi tak minutu, protože extrémní teplota mého spacího pytle je mínus 17 a je v něm děsně horko. Bylo to super dobrodružství.
Den nato jsme vylezly na horu St Paul. Teda chtěly jsme tam vylézt, ale nevylezly. Zase tak hrozně fučelo, že jsme to musely otočit a vrátit se. I tak jsem ale stihla postavit pár mohylek a stavěla bych je ještě teď, kdyby máma neřekla, že už je čas jít, taková zábava to byla!
V Dawson Creeku začíná Aljašská silice. Šly jsme do muzea, co se jmenuje Dům Aljašské silnice, abychom se dozvěděly víc o tom, jak ji v roce 1942 stavěli, a tak teď už vím, že to musela být pořádná dřina. Je tam taky Nultý patník a to je asi tak všechno. V návštěvnickém centru se máma nechala přesvědčit, že prostě nemůžeme jet přímo do Prince George, ale že si musíme udělat zajížďku.
Takže jsme večer skončily v Tumbler Ridge. To je malé městečko a brána do UNESCO geoparku. Spaly jsme v kempu za 20 dolarů, které jsme ale nezaplatily, protože večer je měl někdo přijít vybrat, ale nikdy se neukázal. Taky dobře. Následující den jsme si vyšláply k vodopádu Bergeron, který je vysoký 100 metrů a jeden z nejvyšších v celé Britské Kolumbii. Jako kdyby toho nebylo dost, šly jsme se podívat na dinosauří stopy otisknuté před hrozně dlouhou dobou do bláta, ze kterého je teď skála. A tam jsem se naučila další nové slovo – „stopa“. To mi to ale pálí, co?
Prince George je hrozně zvláštní jméno pro město, které je náhodou hlavím městem severní Britské Kolumbie. Není moc hezké, ale měli tam hezké hřiště a vodní park a to mně osobně stačilo. Na Konvičkovou horu jsem chtěla vyjít sama, ale jakmile jsme vystoupily z auta, zaútočily na nás miliony komárů, takže s námi máma musela vyběhnout nahoru, aby nám zachránila život. A tam na vrcholu hory bylo něco úžasného a nebyly to výhledy. Byly tam všude konvičky! Nevěřila jsem vlastním očím, ale pak jsem si vzpomněla, jak že se ta hora vlastně jmenuje, a dávalo to perfektní smysl. Kdyby tak byly konvičky na všech horách, které vylezeme! Je to super zábava zkoumat, co je uvnitř, vyndávat věci a jiné strkat dovnitř.
Kajakování na jezeře Lasalle mělo větší úspěch než to na Vrcholovém jezeře. Za prvé to bylo hezké malé jezero, takže jsme ho mohly celé objet, a za druhé bylo – docela – klidné. A taky vůbec nepršelo.
Naší poslední zastávkou v Britské Kolumbii byl provinční park Mount Robson. Máma tam nejdřív vůbec nechtěla jet, ale měly jsme štěstí, že nám naši kamarádi řekli, že by to byla velká chyba. Bylo tam nádherně. První den jsme to tam sice nemohly pořádně prozkoumat, protože pršelo. V noci dokonce přišla obrovská strašidelná bouřka, ale ráno jsme se vzbudily do krásného slunečného dne. Mount Robson je nejvyšší vrchol Skalistých hor a my jsme ji šly obdivovat k jezeru Kinney.
A to je všechno. Je čas překročit hranici a zamířit tam, odkud jsme přišly. Do Alberty.
Vaše Annie
Pár faktů: Kdy: 7. 7. – 14. 7. 2018 Kam: Liard River Hot Springs – Muncho Lake – Stone Mountain Provincial Park – Dawson Creek – Tumbler Ridge – Prince George – Mount Robson Provincial Park Jak dlouho: 8 dní Jak daleko: 1 771 km
