YUKON: VĚTŠÍ NEŽ ŽIVOT
- coupkovasvatava
- Jul 5, 2018
- 3 min read
Teda aspoň to říkala cedule na aljašsko-kanadské hranici na štěrkové silnici uprostřed ničeho, když jsme ji překračovaly. A možná to byla pravda, protože v průběhu osmi dní, které jsme v jedné z nejsevernějších částí Kanady strávily, jsme řídily opravdu hodně, při pohledu do mapy je ale jasné, že jsme ve skutečnosti navštívily jen malinkou část tohoto obrovského teritoria.
Cesta z Toku na aljašské straně do Dawson City na yukonské straně je jedním ze dvou způsobů, jak se dostat z Aljašky zpět do Kanady. Je to ten delší, ale zato horší způsob. Žádný div, že jsme si ho vybraly. Silnice je štěrková, klikatá a místy docela strmá, protože sleduje starý zlatokopecký trek. A je nádherná.
Dawson býval hlavním městem Yukonu, než jeho roli převzal v 50. letech Whitehorse. Vyrostl na těžbě zlata a do dneška je tady k vidění spousta historických budov. Hrozně se mi líbilo jezdit po ulicích v mém „kaa kaa“. Nebyl tam žádný most, a tak vždycky, když jsme se z našeho kempu chtěly dostat do města, musely jsme se nalodit na trajekt. Super dobrodrůžo! Ve Wranggleru jsem dostala rýmu, ale máma mě stejně nechala ochutnat zmrzlý jogurt z jednoho ze super místních obchodů.
Loni v srpnu otevřeli poslední část takzvané silnice Dempster, která teď vede z Dawsonu až do Tuktoyaktuku. Je dlouhá 736 kilometrů, celá štěrková a rozbitá, a když se člověk rozhodne po ní jet, musí to udělat hned dvakrát, protože odsud žádné jiné cesty nevedou. Chtěla jsem se tam podívat, ale pak máma uviděla, jak se na ni připravují ostatní, balí si náhradní pneumatiky, kanystry s benzínem… a rozhodla se, že si dáme jenom takovou malou ochutnávku.
Takže jsme po ní jely 70 kilometrů do Lesního parku Tombstone, který byl absolutně bomba. Hrozně se mi líbilo v Denali, ale Tombstone mě opravdu dostal. Bylo tam mnohem míň lidí a celkově to byla… divočina! Goldstream trek byl jednoduchý a velkou část jsem ho šla sama, ale Grizzly Lake byl mnohem horší a strmý, a tak jsem mámě dovolila, aby mě nesla celou cestu nahoru i dolů. Nechápu, proč jsme nemohly jít až k jezeru pod horami, které mi připomněly známé Chilské Andy (teda ne, že bych tam někdy byla). Máma říká, že si to zopakujeme, až budu trochu starší, budu chodit sama a ona tak bude moct nést náš velký batoh. Ale já už jsem tam chtěla jít teď!
A pak jsme řídily dva dny a dojely do Whitehorse. Byl tam hezký starý dřevěný kostelík z roku 1900 a měli tam super výtvarnou místnost, kde jsem si vyrobila nový náhrdelník. Máma říká, že muzeum Beringia s obřím mamutem bylo taky fajn a já říkám, že tam byl bomba dětský koutek. Šla jsem se podívat i na starý parník S.S. Klondike a taky do knihovny, kde právě shodou okolností probíhal program pro děti. Když k tomu připočtu největší veřejnou prádelnu, kterou jsem v životě viděla a kde jsme si praly naše oblečení, a náš soukromý bezplatný kemp u krásného Dlouhého jezera, řekla bych, že Whitehorse byl docela cool.
Strávila jsem pár hodiny se svými starými kamarády, Mírou a Tomem, a pak už jsme zase byly na cestě: přes Teslin s jeho super hřištěm a nejdelším mostem na Aljašské silnici, hezké vodopády Rancheria a pak do Watson Lake, známého svým Lesem cedulí s desítkami tisíc různých značek z celého světa a nejdražší sprchou, kterou jsem zatím v životě měla.
Posední den v Yukonu jsme přespaly u krásného jezera Watson. Ráno jsem vyklopila z misky svoji snídani, hrála si hodinu na hřišti a jely jsme. Je čas prozkoumat severovýchodní Britskou Kolumbii.
Vaše Annie
Pár faktů: Kdy: 28. 6. – 6. 7. 2018 Kam: Dawson City – Tombstone Forest Park – Whitehorse – Teslin – Watson Lake Jak dlouho: 8 dní Jak daleko: 1 114km
