KANADA V: JE HEZKÉ MÍT PEJSKA
- coupkovasvatava
- May 23, 2018
- 2 min read
A já teď mám hned dva. Jeden je větší, jeden je menší. Jeden je bělejší, jeden je hnědší. Jmenují se Ernie a Desi. Jsou staří a nechtějí s námi chodit na výlety, ale je fajn, že když se vrátíme domů, někdo tam na nás čeká.
Na ostrov Vancouver jsme s mámou dorazily včera. Ráno jsme se v Richmondu nalodily na trajekt a a za dvě hodiny byly v Nanaimu. Byl to obrovský trajekt, a tak jsme se na palubu vešly nejen my dvě, ale taky naše velké auto a vlastně ještě spousta dalších. Většinu času jsme strávily na horní palubě, ale ani tak jsme neviděly žádné delfíny nebo velryby, jenom pár racků.
Když jsme přistály v Nanaimu, šly jsme prozkoumat Morrellovu rezervaci s hezkým jezerem plným pulců a Bobřím rybníkem bez bobrů. Procházka k Amonitovým vodopádům byla krátká, ale posledních 50 metrů byl teda pořádný adrenalin. Ve skutečnosti tam byla cedule „trek uzavřen“, ale máma říkala, že jsme nešly až sem, abychom se jen tak otočily na podpatku a vrátily se domů. Tak jsme dolů sešplhaly po několika lanech a stanuly u hezkého vodopádu, který jsme měly jenom samy pro sebe.
Ale pak už přišel čas a my jsme musely jet převzít náš nový domeček. Ernie a Desi bydlí v Cumberlandu na východním pobřeží centrální části ostrova Vancouver a jejich rodiče, Emma a Peter, jeli na týden pryč a potřebovali někoho, kdo se o ně postará. A tak jsem tady. Ráda svoje pejsky jemně hladím a někdy taky ne zas ta jemně. Když mám po večeři, olížou mi prsty, a pak než usneme, skáčeme v posteli jeden na druhého.
Dnes ráno jsem se s nimi šla na chvilku projít s i „kaa kaa“ a pak jsme šly s mámou vylézt na horu Arrowsmith. Byl to náš první kanadský výlet, který jsme nikdy nedokončily. Mount Arrowsmith je velká hora a samozřejmě jsme viděly, kolik sněhu kolem je, ale nedostaly jsme se dokonce ani do sedla! Máma říkala, že by to bylo moc nebezpečné a že prostře někdy to otočit je to nejlepší rozhodnutá, ale mně se ty provazy líbily a myslím si, že máma prostě jen leniví. Zbytek odpoledne jsme strávily na pláži a chytaly malinké kraby a taky to docela ušlo.
Na ostrově Vancouver se mi líbí víc než v Richmondu, a to ze dvou důvodů. Za prvé mám psy a ne kočky. Gilli a Charleyho, které jsme měla v Richmondu, jsme skoro nikdy neviděla. Charley se tak bál, že hned, jak jeho rodiče odjeli, utekl a už se nevrátil. Gilli byla moc stará a hubená na to, aby udělala to stejné, a tak se celou dobu schovávala za gaučem. Nuda jak párek. Za druhé byl Richmond město a byla to placka, Cumberland je vesnice a jsou tu všude hory. V Richmondu jsem teda strávila spoustu času na perfektním hřišti, byla jsem se podívat v bezva staré konzervárně a na nočním trhu, a dokonce jsem byla v restauraci (na fish & chips!). Nevím, jestli se něco z toho bude dít I tady, ale prostě jsem nějak šťastnější. A neptejte se mě proč.
Máma říká, že zítra se bude dít něco hrozně vzrušujícího, takže teď radši půjdu spát, ať už je zítra.
Vaše Annie
