KAMBODŽA III: ZASE NA PLÁŽI

Toho, že jsme v Sihanoukville strávily asi tak 20 hodin i s cestou, vůbec nelituju. Ať si kdo chce co chce říká o kráse tohoto místa, já na něm teda nic super krásného neshledávám. Aspoň to teda říká máma. Na pláži byla jedna restaurace vedle druhé a plastové židličky tady stály skoro až ve vodě, o hoře odpadků ani nemluvě.

Co docela ušlo, byl starý trh, kde mi máma koupila za 2 dolary triko. Spíš teda vypadá jako šaty, ale menší neměli a je na něm super slon. Pak jsme si tady sedly k malému stolečku na malé židličky a daly si za další dolar obrovskou mísu nudlové polívky.

A tím výčet pozitivních věcí končí, protože jakmile jsem si večer lehla do postele, začala v klubu, který asi sousedil hned s naším guesthousem, zkoušet rocková kapela. V 8 začal koncert a skončil v 11. V 11.30 začala diskotéka. Skončila, až jsme s mámou ráno vstávaly na autobus do Phnom Penhu. Když pak máma psala asi nejnegativnější recenzi svého života, vzpomněla si, jak nás pan správce v poledne vedl do našeho pokoje úplně na konci chodby – prý abychom měly klid!

Ale teď zpět k těm pozitivním věcem. V Sihanoukville jsme byly proto, že jsme předchozí dny strávily na tom nejhezčím ostrově, co jsem zatím viděla (ne, že bych jich teda viděla Bůh ví, kolik, ale stejně). Koh Rong Sanloem leží údajně 45, ve skutečnosti asi tak 90 (minimálně tedy vystupujete-li jako my na molu Paradise) minut jízdy motorovým člunem od Sihanoukville.

Jestli byl náš bungalov v Malajsii super, tak ten v rezortu Sweet Dreams byl naprosto bomba. Zase jsme měly moskytiéru, po které jsem mohla šplhat, ale co bylo nejlepší, byla zrcadlová okna, přes která jsme zevnitř viděly všechno, ale nás zvenku nikdo neviděl, takže jsme tu mohly běhat úplně nahaté. Máma mi říká, že jejím favoritem byla obrovská snídaně o dvou chodech, kterou jsme měly v ceně. A taky sklenička červeného vína k večeři – škoda prý, že ho byla jenom deci. Někdy mám pocit, že jí stačí ke štěstí fakt málo.

Trávila jsem dny na té nejčistší pláži a ve vodě, která tady byla hluboká 20 centimetrů snad ještě 200 metrů od břehu. Hned druhý den ráno jsme navíc potkaly rodinku ze Zélandu se dvěma dětmi, a tak jsem si měla i s kým hrát. Poslední den se do bungalovu vedle nás nastěhovala česká paní s argentinským manželem a rok a půl starým synem. To taky nebylo úplně k zahození, aspoň jsem mohla okoukat, jak je to s tím chozením. Máma byla ze začátku taky ráda, že si s někým může popovídat česky, ale myslím, že ji paní začala něčím brzo štvát.

Na ostrově nebylo ani zdaleka tak horko jako na pevnině a půlka druhého dne nám dokonce propršela lijákem hodným sezóny dešťů. V té jsme se totiž v Kambodži ocitly, ovšem do té doby jsme ji pocítily snad jen ve formě nižších cen a minima turistů – dokonce i některé chrámy v Siem Reap jsme s mámou měly samy pro sebe.

Koh Rong Sanloem není nijak velký ostrov a kdyby nebyl porostlý neprostupnou džunglí, asi by ho se mnou máma i obešla (uf, ještě že je tam ta džungle). Jít se dá kromě naší dlouhé pláže v zásadě jen přímo na druhou stranu ostrova, na Lazy Beach, Línou pláž. Ta vypadá úplně jinak, než ta naše, je tam velká hloubka a vlny. Ale písek o nic méně bílý a kolem jen pár lidí.

Když jsme čtvrtý den odjížděly, bylo mi to skoro až líto a myslím, že kdyby máma věděla, jak super to tady bude, asi by to taky nějak zaonačila, abychom mohly zůstat o pár dní dýl. Teď už to ale nejde, protože za dva dny letíme do Austrálie a ještě se taky nějak musíme dostat zpátky do Kuala Lumpuru.

Vaše Annie

Pár faktů

Kdy: 6. - 11. 7. 2017 Kam: Siem Reap - Sihanoukville - Phnom Penh (Kambodža) - Kuala Lumpur (Malajsie) Jak: letadlo, shuttle, autobus, motorový člun, tuk tuk

Jak dlouho: 1 hod. 5 min. + 30 min. + 1 hod. 30 min. + 4 hod. 30 min. + 1 hod. 50 min. Jak daleko: 310 + 10 (*2) + 25 (*2) + 221 + 1 040 = 1 641 km