Z NOVÉHO ZÉLANDU DO JAPONSKA: UŽ JSEM ZASE NA CESTĚ
- coupkovasvatava
- May 23, 2017
- 2 min read
Já vím, já vím, už je to pár týdnů, co jsem sem něco napsala. Pardon, ale nic důležitého nebo prudce zajímavého se fakticky nedělo. Většinu času jsme byli u nás ve vesnici a chodili na (pořád ty stejné) výlety a pár dní jsme strávili ve Wanace, kde se máma (neúspěšně) pokoušela prodat svoje auto… počkat, počkat, proč vlastně prodávala auto?
Protože zase vyrážíme na cestu! V posledních pár týdnech se opravdu ochladilo, a když jsme se jednou vraceli domů do Mount Cooku, zasekli jsme se na hodinu v zácpě, protože napadly dva centimetry sněhu a lidi se zbláznili a začali sjíždět ze silnice. V tom okamžiku se máma rozhodla, že by nebyl nejlepší nápad zůstat na Zélandu na zimu. Aspoň tedy do doby, než začnu lyžovat. Což už bude určitě za chvilku, vezmeme-li v úvahu, že by jen těžko pohledal někoho, kdo by se víc těšil na to, až brzo začne chodit – možná už v zimě (té evropské) vyrazíme na svah :-).
Takže jsme tady – v Tokiu, obrovském hlavním města Japonska, kde bydlí moje tetička.
Včera nás táta zavezl na letiště v Christchurchi, pak mě máma vzbudila ve 3 ráno a v 6 jsme už nastupovaly na náš první let do Aucklandu. Tam jsme přestoupily a strávily dalších 11 hodin ve velkém letadle. Zase jsem dostala vlastní postýlku (už si začínám zvykat) a byla se mnou i moje oblíbená ovečka, což bylo super. Ale tentokrát to bylo o tolik nudnější, než když jsme naposledy letěli na Zéland. Kolem se dělo tolik fascinujících věcí a spaní, ležení a sezení mě už teda nebaví ani omylem. Chtěla jsem všechno prozkoumat… ale nedovolili mi to :-). Jídlo ale docela šlo – uzený losos, ovoce… dokonce jsem ochutnala i jahodový jogurt – máma už musela být asi dost zoufalá, tak jsem toho využila na maximum.
V 5 odpoledne jsme přistály v Naritě a najednou všichni okolo vypadali tak nějak jinak. Všimla jsem si toho už v letadle, lidi (dokonce i děti) měli šikmé oči a černé vlasy, ale na letišti bylo najednou úplně jasné, že jsme se ocitly v úplně jiném světě.
Dvě další supernudné hodiny v autobuse a byly jsme tam – moje oblíbená (vlastně jediná :-)) tetička na mě čekala na stanici Kawagoe. Ještě tři minuty chůze a konečně jsme byly u ní doma. Jak to tam vypadá, to nevím. Byl to dlouhý den a jdu teď spát. Jsem zase na opačné (severní) polokouli a mám v plánu to tady zítra pořádně prozkoumat.
おやすみなさい (Dobrou noc), Vaše Annie
Pár fakt
Kdy: 23. 5. 2017 Kam: Mount Cook (Nový Zéland) - Christchurch (Nový Zéland) – Auckland (Nový Zéland) – Tokyo (Japonsko) - Kawagoe (Japonsko) Jak: auto, letadlo, autobus
Jak dlouho: 5 hod. + 13 hod. + 2 hod. Jak daleko: 350 + 9 609 + 130 = 10 089 km
