BENÁTKY: PÁR DNÍ V ÚZKÝCH ULIČKÁCH
- coupkovasvatava
- Dec 21, 2016
- 2 min read
Máma nerada dává dárky, na které se nakonec jenom práší někde na poličce. A proto se rozhodla, že dá mně a tátovi k Vánocům výlet do Benátek. To je v Itálii.
Vyrazili jsme týden před Štědrým dnem. Máma taky nerada platí navíc za něco, co považuje za naprosto zbytečné, takže jsme skončily na sedadle v přední části letadla, zatímco táta seděl vzadu. Byl to můj první let (pokud teda nepočítám těch pár, které jsem absolvovala ještě u mámy v břiše, ten poslední v červenci do Hamburku), a tak se mi to moc nelíbilo. Zaprvé – táta byl hrozně daleko. A za druhé – musela jsem sedět mámě na klíně a já jsem samozřejmě chtěla svoje vlastní sedadlo! Dala jsem všem velmi empaticky najevo, jak moc jsem byla nespokojená. Ani po cestě zpátky jsem neseděla sama, ale aspoň byl táta hned vedle mě.
Benátky se mi docela líbily. Gondoly, úzké uličky, čluny místo autobusů… a pár dní před Vánoci taky děsná spousta lidí. Vyšplhali jsme (vlastně výtah vyšplhal) na věž Svatého Marka a prohlédli si město z ptačí perspektivy a pak jsme se šli podívat do muzea moderního umění Peggy Guggenheim. Nechápu, co všichni na těch Picassech, Dalích a Kandinských vidí. Mně se to nelíbilo, ale gauč tam měli docela pohodlný, tak jsem šla spát, zatímco se máma s tátou střídali při prozkoumávání sbírky.
Co umím na druhou stranu ocenit, jsou dobrá italská káva, víno a jídlo a naše četné návštěvy kaváren a restaurací, kde jsme zastavovali několikrát denně, aby mi máma mohla dát jídlo, se mi líbily.
Poslední den v Benátkách šel táta nakupovat (neměla jsem ani tušení, že to dělá rád!) a já s mámou jsme nasedly na vaporetto na Burano, ostrov vzdálený asi 45 minut jízdy od Náměstí svatého Marka. Ostrov je známý svými barevnými domky a šikmou věží místní katedrály. Věž je 53 metrů vysoká a od své osy je nakloněná o 1,83 metru. Myslíte si možná: super místo, kde máma mohla pořídit spoustu snímků svým novým foťákem, co jí dal táta. Ale já prostě nesnáším, když se pořád zastavujeme, jasan? Když jsme dorazily zpátky, táta na nás čekal na pokoji – už měl toho nakupování asi dost :-).
Každopádně v Benátkách se ukázalo, že máminy organizační schopnosti od doby, co cestovala naposledy, značně povadly. Poté, co jsme za nádherného slunečného počasí prošli pěšky celými Benátkami, jsme zjistili, že z ostrova Torcello do Trevisa v 10 hodin fakt žádný autobus nejede, a na letiště jsme dorazili 15 minut před plánovaným odletem našeho letadla do Prahy. Poté, co jsme předběhli celou tu strašně dlouhou frontu (s čímž táta absolutně nesouhlasil a tvrdil, že bychom měli počkat a zmeškat letadlo, což by podle něho asi byla jakási forma zaslouženého trestu), jsme se zvládli nalodit – právě včas.
Vaše Annie
Pár faktů
Kdy: 18. - 21. 12. 2016 Kam: Benátky, Itálie Jak: vlak, autobus, letadlo, vaporetto Jak dlouho: 3,5 hod. + 1 hod. 15 min. + 30 min. + 30 min. Jak daleko: (228 + 518 + 35 + 10)*2 = 1 582 km
